Noc byla chladná. Na nekonečně se rozpínající poušti svítila obrovská síť zářících hvězd a v dálce, těsně nad okraji velké duny, zářil dokonale kulatý oranžový měsíc. V tom slabém měsíčním šeru se táhla dlouhá kolona jako tenký a líný tmavý had, který se prolínal mezi dunami, tvořen nespočetným množstvím mužů, velbloudů a karavan. Uprostřed této kolony, střežena několika ozbrojenými muži, se v polospánku na velbloudu kývala mladá žena, jež nosila jméno Il-Zushin. Ještě ráno tentýž den jediná dcera Al-Zan-dara, krále velkého teritoria zvaného Sáby, ho prožila jako princezna, kdežto v tutéž noci byla již jen obyčejná otrokyně, jejíž osud byl, vzhledem k její neobvyklé kráse, stát se další konkubínou rozsáhlého harému krvežíznivého šejka Ibn Al Adrafa. Takovému nevděčnému osudu se bývalá princezna dostala ve chvíli, kdy krvežíznivý šejk porazil jejího otce po krátké a neuvěřitelně kruté válce. Tato konečná a rozhodující bitva, též nejkrvavější, se odehrála právě tohoto dne.
Vložit komentář